Přípravy na velikonoce – půst

Přípravnou dobou předvelikonoční je tedy čtyřicet dnů pokání, odříkání si v jídle, v pití, v hlučné zábavě. Je to doba vlastně méně významná, jaksi nesváteční. Proč byla zvolena číslovka 40? To pozná i méně zběhlý znalec bible. Čtyřicet dní trvala potopa, stejný počet dnů trval Mojžíšovi či Eliášovi výstup na horu, čtyřicet let putoval Izrael pouští. Vždy to byl časový úsek zkoušky, přechodu, zápasu, přípravy, pokání. Ryze matematicky vzato není 40 dělitelné sedmi, tedy počtem dnů v týdnu. Aby však ono číslo bylo zachováno, stala se počátkem postní doby tzv. Popeleční středa. Během čtyřicetidenního postu mohli křesťané jíst jen jednou za den, až na sklonku dne, a to večer. Zříkali se masa (mimo ryb, ústřic a raků) a vína, později také mléka, mléčných výrobků (sýrů) a vajec. Jedli hlavně ovoce, zeleninu a chléb. Pečivo se u všech Slovanů jedlo v této době dozlatova upečené, kulaté a lesklé jako slunce. U nás jsou to známé koblihy. Pít se mohlo kdykoliv, ale ne cokoliv, nesměly se pít alkoholické nápoje. Do tohoto období jsou zahrnuty rovněž ty zvyky, které neměly postní obsah v náboženském slova smyslu, ale souvisely obecně s jarem. Byly to obřady natolik zakořeněné a podvědomě platné, že je nemůžeme vynechat. Podle toho, na který den připadaly Velikonoce, mohla být první postní neděle v rozmezí od 8. února do 14. března. Šestá postní neděle pak mohla být od 15. března do 18. dubna.

Jde o dobu veselí nad tím, že slunce už přišlo a s ním i veškerý život. Slaví se všude bujně, u všech evropských národů, počínaje starými Římany. Slovo karneval lze vysvětlit jako krne vale a masopust jako maso s Bohem. Celý ceremoniál se vztahoval k těmto bodům : slunce, plodnost, síla. Těsné svazky mezi obřadem a budoucí úrodou jsou i v tanci. Vyskakuje se vysoko, aby se mnoho urodilo. V dnešní době však z tohoto zbyl jen dojem radosti, veselí a legrace.