Čtvrtá postní neděle – družebná

V tradičních zvycích a v náboženství měla tato neděle zvláštní postavení. Tohoto dne byl porušen půst v zábavě a mládeži bylo povoleno sejít se na návsi a poveselit se. Každý přinesl nějakou svačinu, kterou pak společně snědli. Od tohoto sdružování odvozujeme název družebná. Výrazem krátkodobé uvolněnosti kázně byla též změna roucha v kostele – dosavadní fialová byla nahrazena růžovou.

Dalším zvykem spojeným s touto nedělí je pečení koláčů zvaných družbance s několika náplněmi – hruškové, slívové, jablkové, makové či tvarohové. Děti je nosily po vesnici a u dveří domů zpívaly: ,,Jaký je to družbanec, bez koření, bez vajec, panímámo, dejte pár vajec“. V některých krajích o tuto neděli vodily dívky po vesnici zvolenou královnu, která byla oděna do bílých šatů ozdobených červenými stuhami. Provázely ji zvláštními zpěvy a společně a družbou v každém domě vítaly jaro.

Velmi důležitá byla tato neděle pro svobodné dívky. Název totiž můžeme také odvozovat od obyčeje, kdy chodí družba s ženichem do domu, kam chce na velikonoční pondělí přijít na námluvy. Říkalo se tomu také předběžné námluvy.